blíží se doba nejkrásnějších svátků v roce, doba Vánoc, a my vám dáváme pod stromeček dárek – první číslo zbrusu nového školního časopisu, který pro vás stvořila parta nadšenců z 2. OA. Vybrat název časopisu nebyl lehký úkol, v anketě se objevily pouze tři názvy, nakonec jsme se rozhodli pro ObČas/ník, protože bude vycházet na OBchodce opravdu nepravidelně – jen obČAS.
Smyslem časopisu je představit tvorbu skrytých talentů, kteří si dosud netroufli veřejně publikovat a psali si doma jen pro své potěšení. Snad i z obavy, aby nebylo narušeno jejich soukromí, zatím váhají s uveřejněním svého jména, anebo píší pod pseudonymem. Nemějte jim to prosím za zlé! Osobně si jejich literární aktivity nesmírně vážím a fandím jim.
Občasník vám dále chce připomenout i některé akce, které jsme na škole pořádali a které se setkaly s příznivým ohlasem.
Abyste trochu blíže poznali své učitele, tak vám je budeme v několika interwieu postupně představovat. Zajímavé by bylo, kdybyste příště i vy sami směrovali svým učitelům zvědavé otázky. Věřím, že by je s chutí zodpověděli.
V našem časopise nechybí stránka v angličtině a němčině. Můžete si zopakovat své jazykové znalosti, zasmát se nebo se dozvědět něco nového.
Na závěr bych vám chtěla popřát, abyste se při čtení pobavili a abyste byli ve své kritice shovívaví. Zároveň bych vás chtěla vyzvat, abyste nám napsali své připomínky, podněty a zasílali svou tvorbu. Pokud máte chuť s námi jakýmkoliv způsobem spolupracovat a komunikovat, tak jste velmi vítáni. Stačí se přihlásit u našich redaktorek v 2. OA. Jen na vás záleží, kdy druhé číslo vyjde.
Přeji vám krásné vánoční svátky a děkuji vám, že jste koupí tohoto čísla přispěli na dárek jednomu opuštěnému dítěti z Dětského domova v Chomutově.
Za redakční tým
Mgr. Olga Kolářová
Ahoj čtenáři,
určitě si vzpomínáte na 27. 9. 2013. Slavili jsme na naší škole „Den jazyků“. Každá třída si připravila stát, který nám představila. Všechny třídy byly velmi pěkně připravené. I když se některé státy líbily méně a jiné zase více, určitě si každá třída zaslouží naši gratulaci.
Doufáme, že jste si den užili a další rok bude ještě zábavnější. Nakonec bychom chtěli ještě jednou pogratulovat k výhře 3. OA za jejich Anglii. A vy, co jste nevyhráli, nebuďte smutní, příště můžete vyhrát zrovna vy!?
Píše se 12. listopad, 2. OA a 3. OA se vydává pohodlným autobusem chomutovských Pirátů na exkurzi do automobilky Škoda. Cesta byla bez jakýchkoliv potíží. Dorazili jsme na místo, kde už na nás čekal průvodce z automobilového muzea Škoda. Prohlídka v muzeu mně osobně přišla velice nudná, ale oživil to automobil značky Vision D, který svým vzhledem uchvátil všechny v muzeu. Na konci naší prohlídky jsme dostali žluté reflexní vesty, které jsme si museli do továrny obléknout. Tato činnost se samozřejmě neobešla bez narážek a vtipných připomínek na technické služby. Všichni byli ve velkém očekávání. V hlavě se mi promítaly scény z televizních pořadů o výrobě aut. Doufala jsem, že to bude takové i ve skutečnosti. Mé očekávání se splnilo, bylo to velmi zajímavé a poučné. Když jsme se dozvěděli, kolik si zde lidé vydělají, snad každý začal o práci v automobilce uvažovat. Já bych tu pracovala hned.
Další cesta směřovala do lisovny. Zde jsme měli možnost vidět, jak se z obyčejných rovných plechů stávají dveře k autu. Při pohledu na ty veliké stroje mně zamrazilo v zádech. Prohlídka skončila a my jsme se odebrali zpátky do autobusu. Na zpáteční cestě nemohla chybět typická zastávka u McDonaldu. Cesta byla velice dlouhá a únavná, ale pan řidič nám pustil film, který nás na chvíli zabavil. Výlet se velice povedl, a proto bych chtěla poděkovat za obě dvě třídy paní učitelce Koutenské za dobrou organizaci.
Petra Benešová 2.OA
I enter to the forest.
Forest smells nice and fresh.
Birds are singing, it sounds so beautifull.
I can see sunshine though leaves on the trees.
On the left i see mushrooms and a little frog.
It look scared at me.
On the right there is a rock and near by there is some moss.
I sit down on it and close my eyes.
I am like an old monk.
I feel tired so i lay on the moss and think about being those trees.
I stay her efor a long time, till i fall asleep.
I enter to the forest.
Forest ______ nice and _______.
_______ are _______, it sounds so _______.
I can see _______ though leaves on the trees.
On the left i see _______ and a little _______.
It look scared at me.
On the right _______ there is and near by there is some moss.
I sit down on it and close my eyes.
I am like an ŹŹŹŹŹŹŹŹ_______.
I feel _______so i lay on the moss and think about being those trees.
I stay her efor a long time, till i fall ______.
beautifull, sunshine, old monk, tired, fresh, smells, Źmushrooms, frog, a rock, birds, asleep
Akemi Skusuje je mladý čtrnáctiletý zpěvák „amatér“, který žije v Singapuru. Před rokem začal nahrávat songy a nahrávat je na svůj YouTube kanál, ale ani ve snu ho nenapadlo, že bude mít během pár měsíců 685 odběrů a přes 9 000 zhlédnutí. Myslel si, že bude ta šedá myš v koutě, ale pravda je opakem. Během svého rozjezdu zkusil několik kontestů. Kdybyste nevěděli, co si poslechnout, zkuste si do vyhledávače zadat TubeyDude123 a pustit si nějakou píseň. Osobně se mi líbí Liar.
Yuki
Kdy jsi začal se zpěvem?
Zhruba ve čtyřech letech, ale to byly zatím jen anglické.
A kdo Tě inspiroval?
Však to znáš, začneš poslouchat někoho známého a je to, ale nejvíce mě inspirovala Celine Dion a japonská zpěvačka Utada Hiraku.
Baví Tě zpěv? Nemáš někdy chuť s tím skončit?
Samozřejmě, miluji ho! Pokud nemám náladu, tak nezpívám, a končit? Kdo říkal, že někdy skončím? 😀
Jakou zprávu bys chtěl říct svým fanouškům, popřípadě novým?
Děkuji všem za poslouchání a podporu. Sice nejsem slavný, nemám CD po celém světě, ale doufám, že mě budete poslouchat i nadále. Miluji vás!
Jaké jsou Tvé další záliby?
Dabování. Občas si zkusím dabbing nějaké své oblíbené postavy z anime či filmu. Dále miluji vaření a cosplayování.*
*Cosplay= převléct se za nějakou postavu z hry, filmu či anime.
Obrázek zdroj: http://xpixelangelx.deviantart.com
Možná by vás mohly zajímat reakce našich učitelů na několik záludných otázek …
1. Když se Vám něco nepodaří, hledáte nejdříve viny u sebe, nebo u druhých?
– Spíš u sebe.
2. Kdybyste se mohl/a setkat s Bohem a položit mu jednu otázku, jak by zněla?
– Kde je Buddha?
3. V jakém století by se Vám žilo úplně nejlépe?
– V příštím.
4. Jaká je Vaše nejmilejší vzpomínka na dětství?
– Každá, kde po mně nikdo nic nechtěl.
5. Umíte si představit život v jiné zemi?
– Jako rentiér tam, kde je teplo (Bahamy).
1. Když se Vám něco nepodaří, hledáte nejdříve viny u sebe, nebo u druhých?
– Nejdříve u sebe, pak u druhých.
2. Kdybyste se mohl/a setkat s Bohem a položit mu jednu otázku, jak by zněla?
– Jaká čísla vyjdou příští týden ve sportce?
3. V jakém století by se Vám žilo úplně nejlépe?
– Někdy v budoucnosti, třeba ve 23. století.
4. Jaká je Vaše nejmilejší vzpomínka na dětství?
– Vánoce, kdy jsem dostala svou vysněnou panenku.
5. Umíte si představit život v jiné zemi?
– Ano, kdekoliv u moře.
1. Když se Vám něco nepodaří, hledáte nejdříve viny u sebe, nebo u druhých?
– U druhých.
2. Kdybyste se mohl/a setkat s Bohem a položit mu jednu otázku, jak by zněla?
– Nevěřím v Boha.
3. V jakém století by se Vám žilo úplně nejlépe?
– V tomto se mi žije dobře.
4. Jaká je Vaše nejmilejší vzpomínka na dětství?
– Když jsem trávil prázdniny u dědy na vesnici.
5. Umíte si představit život v jiné zemi?
– V Itálii.
1. Když se Vám něco nepodaří, hledáte nejdříve viny u sebe, nebo u druhých?
– U sebe.
2. Kdybyste se mohl/a setkat s Bohem a položit mu jednu otázku, jak by zněla?
– Tak to fakt nevím. Asi bych jen nevěřila vlastním očím.
3. V jakém století by se Vám žilo úplně nejlépe?
– V tom, kde teď žiju.
4. Jaká je Vaše nejmilejší vzpomínka na dětství?
– Skoro všechny vzpomínky jsou hezké a milé.
5. Umíte si představit život v jiné zemi?
– Když už, tak Francie. (A u moře).
1. Když se Vám něco nepodaří, hledáte nejdříve viny u sebe, nebo u druhých?
– Přiznám se, že když jsem byl mladší, byl jsem dost sebestředný. Své vlastní chyby jsem si moc nepřipouštěl, tedy alespoň ne navenek. Nyní mohu s klidem duše říct, že jsem dost sebekritický a snažím se být k sobě dost přísný. Myslím si, že je daleko užitečnější přemýšlet o svých případných chybách, než se zlobit za každou kritiku na vlastní osobu.
2. Kdybyste se mohl/a setkat s Bohem a položit mu jednu otázku, jak by zněla?
– Netajím se tím, že jsem věřící člověk a že jsem prostřednictvím modliteb s Bohem v kontaktu takřka neustále. Mám-li však odpovědět na položenou otázku z pohledu „běžného“ nevěřícího občana, odpověděl bych následovně: Otázek na Boha bych měl rozhodně více, ale jedna skutečnost mě asi trápí nejvíce. Tou skutečností je utrpení nevinných jedinců na úkor zájmů několika lidí nebo skupin. Zeptal bych se tedy na skutečné příčiny utrpení nevinných lidí a příčiny obrovského zla, které se ve společnosti vyskytuje. Zajímalo by mě také, jakou formou probíhá tzv. „Boží soud“.
3. V jakém století by se Vám žilo úplně nejlépe?
– Má-li se jednat o naši vlast, tak bych chtěl určitě žít za 1. republiky. Přijde mi, že lidé k sobě měli o dost blíže, než je tomu dnes.
4. Jaká je Vaše nejmilejší vzpomínka na dětství?
– Nemám konkrétní nejmilejší vzpomínku. Napadá mě snad to, že nejkrásnější chvíle jsem v dětství trávil vždy o prázdninách u prarodičů a také s rodinou na dovolených v Polsku.
5. Umíte si představit život v jiné zemi?
– Umím, dokonce i dost reálně ? Od malička mě lákalo Japonsko. Umím si představit život na japonském venkově v náručí nespoutané a lidmi neposkvrněné přírody a hlavně v dostatečné vzdálenosti od konzumní společnosti. Co se týče Evropy, umím si představit žít v zemích jižní Evropy, a to především v Itálii nebo Španělsku.
Na naší škole je spousta lidí, co tvoří. Jsou tu pisálci, kteří se pokoušejí o básničky, ale taky o povídky. Nuže, posuďte sami, jak jim tato tvorba jde ?
Miluji tvůj úsměv jako ryba vodu.
Miluji tvé oči jako kytka slunce a déšť.
Miluji tvá ústa jako tráva rosu.
Miluji tvá slova jako čmelák pyl.
Miluji tě celého jako měsíc hvězdy.
Kristýna Říčková 2. OA
Němou otázku: Co se děje?
Kladou tvé oči, slzy plné beznaděje.
Tiše pak černě píši slovy.
To ta láska – už tu není.
Kdepak je? Kam se vytratila?
Ještě před pár dny tu byla!
Každý dotek již postrádal onu vášeň,
– jen led, jen poslední verš Walherovy básně.
Okvětní lístky růže rázem uvadly,
tak hořce jak Orfeovy balady.
Poslední sbohem je čas dát,
své srdce jako bych slyšela lkát.
Ač zdá se to býti konec smutný,
neplač! Setři slzy své!
Jistě někde čeká jiný,
který bude hoden maličkosti Tvé!
Denisa Chrástková 2. OA
Dívám se z okna, jak ze stromu padá listí. Vzbouzí to ve mně smíšené pocity. Asi nejsem jediná, koho to vlastně vtáhne do myšlenek. Víte, nejspíš jsem pesimista, ale myslím, že vše je takový zrychlený koloběh života. Něco se narodí, v tomto případě vypučí, a je z toho malý život. Strom, jako matka, mu dává živiny, aby byl co největší a nejsilnější… je to takové malé dítko. Postupem času, v těsném kontaktu s jarem, opravdu sílí. S příchodem léta je už nedílnou součástí stromu, tedy života. Bez něho by už strom nebyl, jako život bez kohokoliv z nás. Ruku v ruce s podzimem přichází do své nejsmutnější etapy – stáří. Přežil neshody s počasím a cestou si sesbíral cenné zkušenosti. Teď uzrál, vrásky se prohloubily a na povrch začala vyplavovat moudrost ve formě barev. Krásně zářící a veselé vlny energie doplouvají i ke mně. Stále se dívám na list, který mou pozornost upoutal nejvíce. Byl zbarvený do červena. Musel být asi nejmoudřejší. Už není součástí stromu, součástí matky, uvolnil místo dalšímu, budoucímu životu tak, jako kdysi uvolnil místo někdo jemu.
Denisa Chrástková 2. OA
První Máj, lásky čas.
První květen, všechno kvete.
První polibky, pohledy do očí.
První dotyky, lehké úšklebky.
A my dva mezi tím,
Ty a taky Já,
sami spolu na chvíli.
Při tom všem se mě dotkneš,
a pohladíš mě po tváři.
Vyměníme úsměvy,
spadnem spolu do trávy.
Pozorujem oblaky
jak tam krásně plují mraky.
Nevnímám okolí,
srdce mě nebolí,
oči mám pro tebe.
Rty k polibkům ti nabízím
Kristýna Říčková 2. OA
Při hodině češtiny ve 4. OB vznikly tyto vtipné práce. Žáci měli napsat jakýkoliv útvar a použít sedm náhodně zvolených slov: BABKA, SMAJLÍK, HROB, ŽLUTÁ, TANCOVAT, CVRNKAT, VODKA.
Posuďte sami, jak se některým našim starším spolužákům tato práce povedla.
Obě autorky ze 4. OB si přejí být utajeny, ale jejich práce jsou velmi zábavné.
Babka pozvala dědka na vodku. V opilosti začali spolu divoce tancovat. Najednou babka dostala esemesku se smajlíkem znázorňujícího polibek. Dědek se začal domnívat, že ho stará podvádí, a začal nadávat, že ho přivede jednou do hrobu. Když namítala, že smajlík nic neznamená, začal ji cvrnkat do nosu a řekl jí, že ho má měkký což je důkaz lži. Vznikla z toho velká hádka, kterou nespravila ani krásná žlutá kytka a večeře při svíčkách na usmířenou.
Byla jedna babka,
jmenovala se Vladka.
Bydlel s ní i pejsek Alík,
to vám ale byl cvalík.
Vladka ráda tančila ve svých žlutých šatech,
i když už to byla bába v letech,
a vůbec jí nevadilo, že pošlapala psovi pelech.
Jednou vlezla na facebook,
čuměla jak ten puk.
Vodka zdarma byla by,
pozvala by i báby.
Poslala jim Smajlíka,
popadla s sebou Alíka.
Když se všichni ožrali,
kuličky své popadli,
a pěkně si cvrnkali.
Babka Vladka na zem spadla,
když pár kuliček ukradla.
Sanitka pro ni přijela,
a ona do hrobu se dostala!
1) Re+ -k+ní
2) -se+vá
3) -o+e+ -ha
1) Alenka mi onehdy nadávala, že nechodím do školy.
2) Chrochtalo selce prase.
3) Máš radši muziku nebo tanec?
4) Ema papala přesnídávku.
5) Půjde na návštěvu.
6) Nemo bil Doru.
7) Maminka koupila dceři kolovrat a deku.
Na závěr bych vám chtěl poděkovat za to, že jste mě dočetli až do konce. Pokud máte nějaký nápad na vylepšení, chtěli byste mi ušít nový kabátek nebo mě výtvarně vyzdobit, máte 3 možnosti:
Ve 2. POLOLETÍ SE NA VÁS BUDU OPĚT TĚŠIT
Váš ObČas/ník