Školní časopis – číslo 3

Milí čtenáři,

prázdniny utekly jako voda a osiřelé učebny opět ožily obvyklým halasem našich žáků. Nezkušení prváci se pomalu rozkoukávají a zkušenější rozdávají rady, jak školou proplout bez větších karambolů. Musela jsem se však usmát v prvním ročníku, když se slečna chytala za hlavu a celá zoufalá volala, jak že se má tu němčinu naučit, když je úplná začátečnice. Spolužák jí vyrazil dech slovy – to se musíš doma prostě učit. Věta, na kterou je leckdo alergický…

Vzpomínky z prázdnin jsou stále čerstvé, za nějaký čas je přebijí další nové zážitky. Pojďme společně zavzpomínat na nejbezstarostnější období roku (škarohlíd řekne jak pro koho) a připomeňme si první akce na počátku školního roku.
Přeji všem příjemně strávený čas nad stránkami našeho Občasníku a pokud budete mít chuť pracovat jako redaktoři či přispěvatelé, jste v našich řadách srdečně vítáni. Těšíme se na vaše příspěvky a ohlasy na toto prázdninové číslo.

Vaše Olga Kolářová

Co se u nás děje?

Evropský den jazyků na Obchodní akademii

Na obchodní akademii jsme si již popáté připomněli Evropský den jazyků, který se v celé Evropě slaví 26. září. Jeho cílem je podpořit motivaci k výuce cizích jazyků, přispět k poznání života v evropských zemích a tím i porozumět svým evropským sousedům.

Začátek patřil našim hostům, žákům 4. B ze zdravotnické školy, kteří vystoupili s emotivní prezentací o Španělsku, kde strávili dva týdny na odborné stáži. Nechyběla ani ochutnávka typických španělských lahůdek, které se naučili připravovat. Zaslouženě sklidili velký potlesk. Dále měli možnost shlédnout jednotlivé prezentace tříd obchodní akademie a přispět svým hlasováním k určení absolutního vítěze celého klání.

Každá třída si vybrala zemi, kterou se rozhodla svým spolužákům představit. 1. OA nás pozvala na Slovensko, 2. OS předvedla klíčové okamžiky Romea a Julie, s 2. OA jsme se ocitli na palubě letadla, které nás zavedlo na koncert německé skupiny Rammstein, u Eiffelovky zatančily dívky kankán, v Barceloně jsme ochutnali tapaz, Etna na Sicílii zrovna soptila, tak jsme přistáli až na pláži u Benátek a společně jsme si zatančili makarenu. Po silných turbulencích jsme přistáli náhodou na chomutovském náměstí. Nadsázka, humor a aktivní zapojení publika jistě přispělo k tomu, že tato třída těsně zvítězila před nováčky z 1. OS, kteří originálním způsobem představili Německo – zazněly tu německé písně a zavoněly grilované klobásky. Třetí příčku obsadila 3. OA, která vsadila na češtinu a předvedla parodii na české poměry. 4. OA nás zavedla do Bradavic a rozřadila nás pomocí kouzelného klobouku do jednotlivých kolejí a pak zkoušela naše znalosti.

Celé dopoledne jsme si pořádně užili. Porota žasla nad brilantními výkony a vůbec nebylo jednoduché určit vítězné týmy, takže pořadí na prvních třech místech se nakonec lišilo vždy jen jedním bodem. Vítězná třída dostala nádherný dort a všichni účastníci byli odměněni sladkými zákusky.

Exkurze do Poslanecké sněmovny České republiky

Dne 22. 9. 2014 vyráží 2. OA, 3. OA a 4. OA do Poslanecké sněmovny v Praze. Všichni jsou v očekávání. Dostali jsme možnost podívat se na místo, na které jsme zatím koukali jen v televizi. Byla to skvělá příležitost vidět místo, kde se rozhoduje o naší budoucnosti.

Přijeli jsme do Prahy a dostali rozchod. Při této příležitosti jsem neváhala a šla se podívat na Karlův most. Jak jsem si všimla, cizincům se opravdu moc líbí. A není divu, mě samotnou uchvátil ten pohled i přesto, že už jsem tam byla. Bylo hezké počasí až na vítr, který byl trochu nepříjemný.

Než jsme vstoupili do samotné sněmovny, čekala nás příjemná paní, která nám pustila krátký film o minulosti politiky a později nás i provázela. Budova to byla velká a uvnitř bohatě vyzdobená. Lustry byly ze skleněných cihliček a krásně se leskly. Ano, do takové práce by se chodilo každému dobře. Já, kdyby mně třeba nabídli místo v parlamentu, bych rozhodně neváhala.
A co teprve ta krásná vůně, co se tam linula. Zjistili jsme, že pocházela z bufetu, který tam byl. Nahlédla jsem a nestačila se divit. Na pultě stála spousta nápojů, dokonce i pivo. Průvodkyně říkala, že prý tam mají nějaké jednání. Ale mně spíš přišlo, že mají zrovna oběd. Vůně pečeného kuřete tomu plně nasvědčovala.

Každý rozhoduje, jak naloží se svým životem. A kdo ví, možná… s kým se jednou sejdeme v parlamentu?!

Hodně štěstí!
Petra Benešová, 3. OA

Exkurze Coca&Cola HBC

Dne 2.10. 2014 se žáci 4.OA a 3.OA zúčastnili exkurze v největší továrně na nápoje ve střední Evropě. Na začátek jsme shlédli krátký dokument o historii a současném provozu. Poté jsme každý obdržel v rámci propagace nápoje zdarma. Následovala prohlídka výroby, která byla více než zajímavá. Zjistili jsme, že Coca&Cola je masový producent nápojů, dokáže vyprodukovat desetitisíce lahví a plechovek různých nápojů za pouhou hodinu. Na pohled zajímavé bylo vyfukování lahví z polotvarů, myslím si, že spousta lidí netuší, jak se vyrábí PET láhve. Exkurzi hodnotím pouze kladně, protože jsme mohli vidět masovou výrobu u tak známé obchodní značky. Doporučuji návštěvu, jako turistická atrakce je to určitě zajímavé. Na závěr bychom chtěli poděkovat lidem z projektu Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme, že nám dokázali získat prostředky na tuto exkurzi.

Robert Rouč, žák 4. 0A

Prázdninám už odzvonilo,

nicméně dojmy a vzpomínky přetrvávají. Bylo by škoda nepodělit se o zážitky. Tady je výsledek malé ankety mezi druháky a třeťáky.

3. A – Michela Adamovská

Jaké zajímavé místo jsi navštívila?
– Byla jsem na Horním hradě v Karlovarském kraji a v kláštereckém zámku.

Máš nějaký vtipný zážitek?
– Procházeli jsme se po zámeckém parku v Klášterci a najednou se tam objevil páv. Lekli jsme se a pořádně jsme se proběhli.

Byl i nějaký negativní zážitek?
– Když jsme šli na Horní hrad, šli jsme turistickou stezkou po modré. Narazili jsme na ceduli, na které bylo napsáno, že pokud chceme pokračovat, máme si vybrat, zda chceme dojít na silnici, nebo jít po nové lesní stezce, která nás dovede na hrad. Vybrali jsme si lesní cestu, ale po chvíli jsme zjistili, že není označená. Bloudili jsme, ale k hradu jsme nakonec nějak došli. Byli jsme překvapeni, že Horní hrad je dole a ne nahoře.

3. OA – Julie Michailenko

Jaké nejromantičtější místo jsi navštívila?
– Při návštěvě slovenské Žiliny jsme náhodou narazili na filmový večer, který probíhal pod širým nebem.

A tvůj nejhorší zážitek?
– Vzhledem k opravkám z ekonomiky mi prázdniny znepříjemnilo pravidelné učení.

Tvůj gurmánský zážitek?
– Zapiekanky, které jsem převzala z polské kuchyně a teď si je sama dělám i doma.

3. OA – Denisa Chrástková

Jaký byl tvůj nejkrásnější zážitek?
– Když mě v jednu ráno vzbudil přítel a odvezl mě na Klínovec, kde skupinka lidí sledovala padající hvězdy.

Na co nerada vzpomínáš?
– Na hospitalizaci v nemocnici ve Strakonicích, selhaly mi plíce. Péče personálu byla na bodě mrazu a na památku jsem si odvezla natrženou žílu.

Ochutnala jsi něco dobrého?
– Jedla jsem rybu a vůbec netušila, že je to ryba.

2. OA – Markéta Bláhová

Jaký byl tvůj nejlepší zážitek?
– Navštívila jsem Turecko, byli jsme tam 10 dní. Strašně rychle mi vše uběhlo. Líbilo se mi, že všude bylo čisto. Personál v hotelu byl příjemný. Letěla jsem poprvé letadlem, byly silné turbulence, takže jsem se i dost bála. V letadle jsme dostali bagetu. Ale jídlo v Turecku bylo hrozné. Samé brambory!

2. OA – Barbora Funková

Kde jsi trávila prázdniny?
– Byla jsem doma a občas jsme jeli na výlet. Ráda vzpomínám na koupání
v Aquaparku v německém Marienbergu. Bylo to super. Užívala jsem si to na skluzavce, jednou jsem sjela pod nějakého pána. Byla jsem chvíli pod vodou, myslela jsem, že se utopím. Naštěstí vše dobře dopadlo.

2. OA – Dominika Blehová

Jaký byl tvůj největší zážitek?
– Byla jsem na koncertě One Direction. Jela jsem autobusem 13 hodin do Londýna. V autobuse byly samé fanynky, takže bylo dost veselo. Koncert byl úžasný.

Zeptali jsme se i našich učitelů…

Rozhovor s paní učitelkou Věrou Peleškovou

Co jste dělala o prázdninách?
– Většinu prázdnin jsem strávila na chalupě, kam ráda jezdím a relaxuji. Poté jsme jeli s manželem na týden do Beskyd, konkrétně do Pustevny. Navštívili jsme Libušín-to je vyhořelá chata. Bylo mi líto, že tato krásná chata vyhořela.

Stýskalo se Vám po škole a po Vaší třídě?
– Ano, protože ráda učím. Mám ráda svou třídu a myslím si, že se mi sešli dobří studenti nejen s dobrým chováním, ale i se skvělými vědomostmi, které se jim budu snažit zdokonalit. Zkrátka je mám ráda 🙂

Máte nějaký zajímavý zážitek?
– Ano, při vstupu na lanovku jsme nevěděli, jak se připoutat, tak kvůli nám museli zastavit lanovku. Dále můj manžel má závratě, takže bylo na mně, abych roztáhla deštník, protože začalo pršet. Naštěstí jsme jako jediní nezmokli. Všichni ostatní vypadali jak zmoklé slepice. Také jsme navštívili kapličku Cyrila a Metoděje a ochutnali pivo Radegast.

Potkala jste se s někým slavným?
– S nikým slavným vyloženě ne, ale pro mě je každý člověk, se kterým si rozumím, slavný 🙂

Jedla jste něco netypického?
– Polévku kyselici a ovčí sýry.

Rozhovor s paní učitelkou Heike Očenáškovou

Kde jste strávila letošní prázdniny?
– Nejprve jsem je trávila s vnoučaty, pracovala jsem na zahrádce a pak jsem cestovala přes Německo, Polsko až do slovenských Tater. Byla jsem na Balatonu v Maďarsku za sluníčkem. Pak jsme se vraceli přes Rakousko domů do Čech. Celkem jsem navštívila 5 zemí.

Dovezla jste si z dovolené také špatný zážitek?
– Ne, pravý opak, můžu vše jen chválit.

Těšila jste se do školy?
– No jo, „strašně“ jste mi chyběli.

Jedla jste nějaké dobré jídlo?
– Ano, samou dobrou neošizenou zmrzlinu.

Přivezla jste si nějaký suvenýr?
– Ano, krásný keramický květináč, který už zdobí mou skalku na zahradě.

Co takhle nějaký romantický zážitek?
– Jestli je tohle romantika? Koupání v Balatonu při nečekané bouřce (kde musíte ujít asi 300 metrů, abyste se dostali do hloubky), nestačila jsem vyjít z vody a už po mně skákaly rybičky. Strachem jsem řvala jako ….

Rozhovor s paní učitelkou Olgou Kolářovou

Kde jste strávila letošní prázdniny?
– Jeden červencový týden jsem strávila na pronajaté chalupě v těsné blízkosti hradu Bezděz a v srpnu jsem jela do ciziny, konkrétně na Sicílii.

Dovezla jste si z dovolené také špatný zážitek?
– Ano jeden se mi stal na Sicílii. Jeli jsme autobusem na výlet a dostali jsme balíček s nápisem Exim tours. Jeli s námi Italové, kteří balíček nedostali. Když jsme se vrátili z výletu do autobusu, už jsem se těšila na svačinu, ale bohužel, když jsem přišla do autobusu, balíček byl pryč. Později našla průvodkyně poloprázdný balíček, na kterém si pochutnali Italové. Přiznali se a jenom prohodili „sory“.

Co jste na Sicílii ještě navštívila?
– Navštívila jsem město Syrakusy a Taorminu. Taormina je město postavené na hřebeni hor, odkud byl krásný výhled na luxusní letoviska. Nezapomenutelný zážitek byl výstup na dosud činnou sopku Etnu.

Ochutnala jste na Sicílii zajímavá jídla?
– Hlavní sicilský pokrm jsou různé druhy ryb připravené na tisíc způsobů, zelenina a samozřejmě pizza.

Stal se Vám na dovolené nějaký trapas?
– Vyloženě trapas se mi žádný nestal, odvezla jsem si spousty zajímavých a krásných zážitků.

Co takhle nějaký romantický zážitek?
– Pro mě byl romantický zážitek, když jsem ležela u bazénu a měla z něj krásný výhled na hrad Bezděz.

Rozhovor s paní Ing. Miroslavou Palusovou

K 1. září odešla do důchodu naše dlouholetá paní učitelka, Ing. Miroslava Palusová. Vyučovala u nás ekonomické předměty a němčinu. Při této příležitosti jsme jí položili několik otázek.

Paní učitelko, jak dlouho jste učila na obchodní akademii?
Od roku 1997.

To znamená 17 let. Mohla byste se zamyslet nad touto dobou a prozradit nám, jestli jsou žáci stejní či vidíte nějaké rozdíly?
Mám-li být upřímná, tak musím říct, že žáci jsou dnes horší v přístupu ke studiu, plnění svých úkolů, nezajímají je už tolik mimoškolní aktivity. Když organizujeme poznávací exkurze, zájezdy do divadla nebo sportovní kurzy, máme problémy s naplněním. Prostě se jim nikam nechce. Před lety býval o tyto akce velký zájem, mnohdy jsme museli dělat výběr.

V čem spatřujete příčiny?
Myslím si, že dnes mají žáci jiné podmínky. Nebyl facebook, internet, počítače nebyly tak rozšířené. Dnes jsou mladí lidé zahlceni informacemi, vše dostanou naservírované a nemusí o nic bojovat. Mnohdy si žáci stěžují na finance. Je pravda, že nezaměstnanost rodičů je větší než dříve. Na druhé straně ale vidím, kolik peněz žáci prokouří a projí v drahých nezdravých svačinách. Mrzí mě, že dnes už mnozí nechtějí investovat do svého vzdělávání a kulturního vyžití v rámci třídního kolektivu. V tomto ohledu to bylo kdysi daleko lepší.

Děkuji za upřímná slova. A na co nejraději vzpomínáte?
Právě na to, co žáci podnikali v rámci mimoškolní výchovy. Maturitní plesy, tělovýchovné kurzy, chmelové brigády. To vždycky třídní kolektiv stmelilo a žáci mohli poznat učitele i z jiné stránky.

Jste na něco obzvláště pyšná? Povedlo se Vám něco výjimečného?
Ano. Byla jsem organizátorkou oslav 20. výročí naší školy. S kolegyněmi jsme dokázaly dát dohromady celodenní akci, která neměla v dějinách školy obdoby. Vše stálo hodně úsilí, zvláště vydání školního almanachu. Ale vše se povedlo a celkový dojem byl výborný. Dále jsem také pyšná na své bývalé žáky, kteří našli dobré uplatnění – jsou mezi nimi právníci, učitelé a podnikatelé.

Poslední otázka zní: jaké máte nejbližší plány do budoucna?
Jako každý důchodce budu mít sice spoustu volného času, ale starost o dům, zahradu a vnoučata mi ho hodně uberou. Žádné velké plány nemám.

Paní Palusová, děkuji Vám za Vaše upřímná slova. Jménem celé školy Vám přejeme hlavně pevné zdraví a abyste svůj zasloužený odpočinek dlouho užívala.

Z pera našich žáků

Jsou mezi námi…Nenápadní, skromní, ale velmi vnímaví ke svému okolí. Neváhají své pocity vyjádřit slovy – naštěstí. Proto můžeme obdivovat jejich bohatý vnitřní život a sdílet jejich myšlenky. Žákyně 3. OA Denisa Chrástková se účastnila několika literárních soutěží a odnášela si ty nejcennější trofeje. Pojďme se začíst do jejího nitra.

Soutěž PPP 2014 1. místo Téma: Můj vzor (úvaha)

Věnováno ženě, jež mi dala život a pak se jím i stala

Vločky se něžně snášejí na zem a já přemítám, kdo mi je vlastně vzorem. Na malou chvíli se zahledím do plápolající svíčky, která mi má být inspirací. Před očima se mi míhají desítky lidských úsměvů. Jsou to rozdílní lidé, avšak mají přeci jen něco společného. Nějakým způsobem ovlivnili můj život. Někteří na mém srdci zanechali šrám, ale pár z nich mi také kráčelo po boku delší dobu. Procházeli se mnou rozkvetlé zahrady plné slunného přátelství, ale i vydrželi po mém boku nepřízně počasí… nebo snad osudu?

Z hlubokého přemýšlení mě prudce vytrhne matčino zavolání, ať jí jdu pomoci. Bez váhání se dávám do psaní.
Kdo tu vlastně byl při všech těch chvílích, které se mi staly milníky života? Ona. Komu jsem se celá červená přiznávala ke své první puse od kluka? Jí – mámě. Tehdy se na mě dívala a já onen výraz ve tváři nechápala. Právě ona tu byla, když jsem jela prvně boxovat na závody. I když jsem se musela soustředit na o deset kilogramů těžší soupeřku, věděla jsem, že mi stojí v zádech. Já to cítila. Komu patřil pohled nejpyšnější matky na světě, když jsem na stůl pokládala medaili z mistrovství Evropy? Mámě. Mojí mámě. Vzpomínám, jak mě mlčky objala. To objetí křičelo, jak umělo. Tiše. Němě. S první slzou kanoucí po mé tváři přichází i další vzpomínkový moment. Ležím na JIP a ona, má máma, mě drží za ruku. Její dotek mi jasně říkal, že to zvládnu. I přes vysokou teplotu a spoustou léků jsem věděla, že tomu tak bude… Pro ni to zvládnu.

Jako se něžně linou tóny Čajkovského B-mollu, přichází další moment s příslibem otázky. Kdo to vlastně byl? Celá uřícená rozrážím domovní dveře a křičím: „Mamiii, oni mi to otiskli!!!“ Moje máma, maminka, stojí v kuchyni a míchá špenát. Hrdá. Rozzářená. V ten okamžik mě mrzí každá věta, každé špatné slovo, které jsem na ni plivala jako jed. Vždyť ona je ten, kdo si zaslouží mé uznání a respekt.
2. místo

Téma: Dopis spolužákovi, který se chová rizikově

Drahý Danieli,

pevně věřím, že tato slova dočteš do poslední tečky.

Upřímně nevím, jak začít. Jsi mi tak vzácným pocitem…Když si vzpomenu a zamyslím se, srdce se mi rozbuší neuvěřitelnou rychlostí. V momentě, kdy mi ale na mysli vyvstanou obrazy následků Tvého chování, se mi do očí derou slzy. Vždyť víš, že nepláču…
Když jsi naposledy sedal za volant svého Audi a tváře jsi měl zčervenalé od jednoho z nejlepších vín, držíc ruce v pěst jsem na Tebe chrlila slova jako jed. Snažil jsi se mě uklidnit větami, že to byla jen jedna láhev… Vzpomínám si, jak jsi tam elegantně stál a byl potěšen mou starostí. Pamatuješ se? To byl totiž poslední pohled, který mi Tvé hnědé, sebejisté a milující oči věnovaly. Ten poslední. Už tady nejsi. Nesdílíš se mnou pocity drobných vítězství ani proher. Nedáváš mi ruku do dlaní. Po ránu mi nepřeješ krásný den polibkem na čelo. Jediné, co mi teď připomínáš, je bláhovost mladých mužů a slečen, kteří za volant sedají v opojení alkoholu. Říkám si, že to bylo jen víno… Ale ve víně je pravda.

Danieli, nic nedokáže vyjádřit pocit naplnění smutku a hořkosti, když procházím naší školní chodbou a vzpomínám. Nikdy Ti to neodpustím.

S láskou Denisa

Usměj se

Věnováno Elišce Vokřálové

Usměj se, však úsměv máš nádherný,
Roztomilý, úžasný a překrásný.
Podívej se na mě, tvůj pohled snáší se z nebe,
Modré oči, jako Amálka připomněla mi tebe.
Každý den vidím, jak usmíváš se mi,
Na svět kolem nás, už dávno ztracený.
Každou vteřinu jsi krásnější a mně dochází
O co vlastně každý chlapec přichází.
Mám krásný život, život s tebou, mého srdce paní,
Tak prosím konečně, splň mi mé skromné přání.
Usměj se.

David Šiman, 3. OA

Konec

Říjnové vydání časopisu připravili nadšenci z 2. OA a 3. OA pod vedením Mgr. Olgy Kolářové. Pokud se chcete podílet na vydání 4. čísla našeho časopisu, tak směrujte své příspěvky, připomínky a rady na adresu: olga.kolarova@esoz.cz. Příští číslo by mohlo být tematicky zaměřené na Vánoce a období s nimi spojené, vítané jsou články, které připomenou akce, které se u nás konaly během října a listopadu (exkurze, stáže, divadlo, soutěže…). Očekáváme také vaše vlastní básničky, povídky apod.