Školní časopis – číslo 5

ObČasNík, 5. číslo, Březen 2015

Milí čtenáři,

s nástupem jara jsme pro vás připravili další číslo našeho Občasníku. V pořadí již páté.

Výtěžek z prodeje minulého čísla byl použit ke zkrášlení naší odpočinkové místnosti a RaDoSti. Děkuji všem, kterým není lhostejné, jak naše škola vypadá. I maličkosti mohou školu udělat útulnější.

Na úvod jsme pro vás připravili zprávu z mimořádného zasedání školního parlamentu. Mezi parlamenťáky zavítal pan ředitel Mgr. Jan Mareš, MBA. Nenechte si ujít rozhovor, který nám poskytl.

I v tomto čísle se můžete těšit na příspěvky, které vám připomenou některé školní akce, naši prváci vám prozradí, zda jsou na škole spokojeni, zajímavé je téma o vztazích mezi chlapci a dívkami. Březen je Měsícem knihy – přečtěte si, jak jsou na tom s četbou nejen naši třeťáci, ale i někteří učitelé. Pro ty, kteří rádi luští, jsme připravili několik křížovek a osmisměrku. Čeká na vás spousta dalšího zajímavého čtení a já věřím, že se při čtení nebudete nudit.

Připravit každé číslo dá hodně práce, vyžaduje hodiny strávené pročítáním příspěvků, přepisováním do elektronické podoby a rozmýšlením o finální podobě časopisu. Pro jednoho člověka nemožná práce. Naštěstí jsme vytvořili nový redakční tým. Nelehké práce se ujaly žákyně z 2. OA – Valérie, Ivana a Denisa. Jak vzniká náš Občasník? Na to se podívejte na poslední stránce. Pokud se chcete stát součástí týmu – redaktorem, grafikem, přispěvatelem či reportérem – jste srdečně vítáni. Budeme také rádi, pokud nám zašlete své připomínky, doporučení či navrhnete témata, která by vás zajímala. Tímto vyzývám všechny ESOZáky, aby se k nám přidali. Určitě bude pro nás všechny zajímavé vědět, co se kde děje. První vlaštovkou je článek o projektu, kterého se účastnili požárníci.
Závěrem bych vám chtěla popřát krásné jaro a skvělou sluníčkovou náladu. A speciálně našim čtvrťákům hodně štěstí při maturitních zkouškách.

Za redakční tým
Mgr. Olga Kolářová

Mimořádné zasedání školního parlamentu

V úterý 24. března jsme se mimořádně sešli na pracovišti Průhon, abychom si pohovořili se „staronovým“ panem ředitelem Mgr. Janem Marešem. Pan ředitel nás vřele uvítal, seznámil se svými plány a zodpovídal naše všetečné dotazy, které mu nejčastěji kladli žáci střední zdravotnické školy. Naše mimořádné zasedání proběhlo celkem rychle. Pan ředitel zodpovídal všechny dotazy najednou a vykouzlil z nich smysluplnou odpověď pro všechny tak, aby uspokojil všechny zvídavé žáky naší střední školy. Paní učitelka Kolářová položila jménem naší redakce panu řediteli několik zajímavých otázek.

Pane řediteli, zavzpomínejte na svá středoškolská léta.

1. Jak jste trávil svůj volný čas?
   S nástupem na střední školu jsem začal intenzivně sportovat. Věnoval jsem se atletice, konkrétně běhům na střední tratě (800 a 1500m), takže můj volný čas patřil převážně sportu ve všech podobách. Ke konci třetího a ve čtvrtém roce studia na gymnáziu, což je tou mojí střední školou, jsem také již trénoval i dvakrát denně. Moc volného času tedy nebylo. Nicméně čas se našel na kino, minigolf apod.
2. Měl jste nějaké zvíře?
   Ještě na základní škole jsme měli doma kocoura. Pak dlouho nic. Až nyní psa. Labradora.
3. Bavilo Vás číst? Měl jste oblíbeného hrdinu či autora?
   Přiznám se, že to nebylo zcela moje hobby. Takže povinná četba a plus něco navíc. Třeba sportovní časopisy. Kniha, která mne opravdu zaujala – román Jarmily Loukotkové „Není římského lidu“.
4. Měl jste nějaký idol?
   Vyloženě idol ne. Ale vzorem mi byla řada sportovců v řadách atletů. Nygrýnová, Kratochvílová apod.
5. Jaký byl Váš oblíbený předmět?
   To jistě není těžké uhádnout. Tělesná výchova. Ale patří sem i zeměpis a přírodopis.
6. Který učitel Vás nejvíce ovlivnil? Čím?
   Byla jich řada. Je těžké vybrat jednoho z nich, aniž bych zapomněl na jiné. Ale na základní škole to byl jistě učitel tělesné výchovy pan Kupec a na gymnáziu pak naše třídní, která nás měla na matematiku a chemii a která měla zásluhu, že nebyla matematika ten nejméně oblíbený předmět a že jsem ji zvládl i na fakultě při studiu. Šel jsem studovat tělesnou výchovu, abych se dál nemusel také prát s matematikou, ale i zde jsem ji hned v prvním ročníku potřeboval.
7. Proč jste se vydal na dráhu učitele?
   Moje představa již při vstupu na gymnázium byla živit se sportem jako trenér nebo učitel tělesné výchovy. Při rozhodování, zda bude lepší učitelské povolání či trenérské, zvítězila jistota. Prostě dráha učitele. A jsem vlastně od roku 1983 stále na jedné škole. I když dnes v jiné pozici.

Pane řediteli, děkujeme za vstřícnost a ochotu poskytnout nám rozhovor. Přejeme Vám hodně pracovních i osobních úspěchů.

Na slovíčko se školním parlamentem: 🙂

Školní parlament

Zasedání školního parlamentu slouží především k tomu, aby se vylepšila škola. Velmi se oceňují nápady žáků, protože bez žáků by to nebylo ono 🙂

Na schůzích se probírají věci jednotlivých středisek ESOZ, co se komu líbí, co se nelíbí, co bychom chtěli nebo naopak nechtěli. Na základě těchto připomínek se vedoucí pracovníci parlamentu domlouvají a snaží se vyhovět našim prosbám, jak jen je v jejich silách. Vše je samozřejmě o financích, takže ne každému se dá vyhovět.
Ve školním parlamentu zasedají zástupci tříd jednotlivých středisek. Scházíme se dle potřeby na jednotlivých pracovištích minimálně 1x za 14 dní a jako celý ESOZ se scházíme 2x-3x za celý školní rok, většinou na pracovišti SZŠ.

Pokud byste měli jakýkoliv nápad, připomínku atd., neváhejte kontaktovat parlamenťáky z vaší třídy 🙂 Budeme rádi za každý váš názor.

Parlamenťácký výlet do Černínského paláce a Lorety

Jako poděkování za práci ve školním parlamentu jsme se dne 9.3.2015 vydali na výlet do Prahy. Sraz jsme měli velmi brzy, ale stálo to za to. Cesta byla celkem krátká, všichni spali, takže nám rychle utekla. V autobuse jsme se rozdělili na 2 skupiny.

Když jsme přijeli do Prahy, bylo krásně. První skupina navštívila Černínský palác, druhá skupiny mezitím navštívila Loretu. V paláci jsme se dozvěděli plno zajímavých informací, mohli jsme si sáhnout na staré skříně z 16.-18. století a také jsme si mohli vyzkoušet, jak se sedělo na starodávných pohovkách Celou dobu nás prováděli dva průvodci. Měli jsme možnost podívat se i do míst, která nejsou veřejnosti přístupná. Celá prohlídka paláce byla velmi zajímavá a dala nám mnoho nových zkušeností.

Po skončení prohlídky jsme se vyměnili s druhou skupinou a navštívili jsme Loretu. Loreta nebyla až tak zajímavá, ale i ta mně osobně dala nějaké zkušenosti. Když jsme vešli dovnitř, působilo to na nás velmi pochmurně, tragicky, připadali jsme si velmi malinkatí a dost to působilo na naše city, tedy aspoň na ty mé ano.

Po skončení prohlídky jsme se obě skupiny sešly a daly si rozchod. Mohli jsme se jít podívat na Karlův most a jiné památky. Měli jsme i štěstí a zažili střídání hradních stráží 🙂 Celý výlet byl velmi zajímavý a poučný.

Valérie

Divadelní představení Petr a Lucie pro studenty 2. a 3. ročníků.

Číst doporučené knihy? To nás moc nebaví. Ale zhlédnout klasika francouzské literatury Romaina Rollanda na prknech chomutovského divadla? To je něco mnohem zajímavějšího.

Člověk musí ze skříně vytáhnout společenské oblečení – to přece nejde, aby do divadla chodili lidé v džínách a mikině. Tuto skutečnost bohužel nepochopili někteří naši žáci a tím se stali terčem oprávněné kritiky.

Příběh dvou mladých lidí v posledních měsících 1. světové války se odehrával v Paříži. Zpočátku se jen vzájemně okukovali, trávili spolu volný čas a postupně se do sebe velmi zamilovali. Příběh byl velmi dojemný, chvílemi se nám chtělo i plakat, mráz nám běhal po zádech, když řvaly sirény oznamující nálety. Petr a Lucie umírají nakonec v sutinách kostela, jejich život, jejich láska byly zničeny válečnou mašinérii.

Krásné dojemné představení bylo odměněno dlouhým potleskem. Pozoruhodné bylo, že představení sehráli studenti herectví, kteří byli jen o pár let starší než my. Bravo!
2. OA – Valérie, Ivana, Petr

Návštěva planetária v Mostě

Žáci druhých ročníků se vydali na exkurzi do mosteckého planetária. Myslíte si, že planetárium je totéž co hvězdárna? To jste na omylu. Ve hvězdárně můžete oblohu pozorovat dalekohledem, ale v planetáriu sledujete promítání oblohy z pohodlných sedaček.

Usadit se a pozorovat noční oblohu je docela zajímavé. V některých chvílích jsme se cítili, jako kdybychom leželi pod širým nebem. Kolik je vůbec planet a hvězd? Kde se nacházejí? Pokud to chcete vědět, tak si do Mostu zajeďte. Návštěva stojí zato.
2. OA – Dominika, Markéta

Křížovka, kterou si pro vás připravili žáci 1. OA

1. milenka Romea z knihy Williama Shakespeara
2. Kde žijí klokani
3. forma zábavy
4. jiný název opice
5. velké zvíře z Afriky
6. lidí žijící na severním pólu
7. lázeňské město v ČR
8. otec od Cipíska
9. na podzim se pouštějí
10. v jakém městě se nachází naše škola
11. stojan na svíčku

Holky a kluci. Věčné téma…Už jste se někdy zamysleli nad tím, co byste dělali jinak, kdybyste se stali kluci holkou a holky klukem? Přečtěte si několik postřehů ze třídy 2. OA

Myslím si, že každá dívka by si chtěla aspoň na jeden den vyzkoušet, jaké to je být chlapem. Přijde mi, že oproti dívkám nemají tolik starostí. Neřeší tolik, jak zrovna vypadají nebo co si udělat s vlasy. Prostě vyjdou ven, aniž by se podívali do zrcadla. Být chlapem se mi zdá být prostě jednoduché. Nemají skoro žádné změny nálad oproti nám, ale jsou hrozně paličatí a nedají si jen tak něco vymluvit. V jejich životě je převážně na prvním místě sport, až pak ostatní. Kdybych byla mužem, tak se určitě nevěnuji jen tomu, co mě baví, ale také člověku, na kterém mi záleží.
Veronika
Být chlapcem je podle mě velmi lehká záležitost. Nemusí rodit, ani snášet každý měsíc menstruační bolesti, včetně častých změn nálad. Dívky se líčí, aby měly u chlapců úspěch, aby je svým vzhledem zaujaly, drží drastické diety, a přesto nejsou nikdy spokojené. To se však chlapců netýká, možná proto, že podobné věci neřeší. I když mají nějaké chyby, ty mají i ženy, tak bez drahé polovičky se prostě neobejdeme. Muži jsou zajímavá stvoření, občas nás trápí, ale bez nich by to nebylo ono. Proto kdybych byla chlapcem, asi bych zůstala taková, jaká jsem, protože nikdo není bezchybný, ani muži ani ženy.
Tereza
Co byste dělali, kdyby vám někdo nabídl prášek, po kterém se změníte na opačné pohlaví? Možná se na sebe jen koukali v zrcadle nebo prozkoumávali detailně své tělo. A co bych celý den dělal? Jen tak bych stál u zrcadla, špulil pusu a sledoval křivky na svém těle. Přeci být holkou je v něčem jiné než být klukem. Hlavně si nepřeji, abych zrovna ten den měl menstruaci, už jenom podle reakcí spolužaček to asi není zrovna “zlatá chvilka“

Učesal bych své hnízdo na hlavě, ale to není žádná novinka, myslím, že každý člověk, ať už holka či kluk, tak své vlasy učeše předtím, než vyjde mezi lidi. Jelikož znám spoustu holek, které mají make-up, byla by to asi první věc, kterou bych udělal. V tom případě, bych vystrašil mnohem víc lidí, než kdybych žádný make-up neměl.

Takže si myslím, že být kluk je stále výhoda. Můžu močit ve stoje, aniž by mě tráva lochtala na hýžďových partiích. Nemusím v křečích rodit a prožívat velkou bolest. Takže být holka má své klady i zápory. Ale to mají i kluci. Pravda je, že kluci mají lehčí život, ale to už je věc názoru.
Petr

Březen, za kamna vlezem. Duben, ještě tam budem… Jak vidí jaro žáci z 1. OA?

Na jaro jsem se těšila dlouho. Konečně začíná být teplo a nemusím nosit tolik oblečení. Dá se chodit na procházky, když už tolik nemrzne. Svítí sluníčko a všude začíná všechno růst. Velikonoce se blíží, ale hlavně se těším na těch pár dní, kdy nebude škola. Když už je konečně dobré počasí, budeme grilovat na zahradě.
Katka
Konečně jsme se dočkali. Za okny svítí sluníčko a přichází k nám jaro, roční období, které máme většinou velice rádi. S jarem přichází i oblíbený svátek Velikonoce, při kterém děláme spoustu zábavných velikonočních zvyků. Jako například barvení velikonočních vajíček, pečení beránků nebo pletení pomlázek. Jaro je už za dveřmi 🙂
Markéta
Na jaro se těším, protože uklidím zimní oděv. Těším se, protože příroda nahodí znovu své zářivě teplé barvy. Ale i když vidím jaro jako pozitivum, tak tím, že jsem alergik, nikdy nevím, jak pro mě bude vypadat. Samozřejmě jak už jsem psal, jaro je kouzelné svými barvami a teplým počasím, a proto na něm nemůžu vidět samá negativa, ale spíše ta pozitiva.
Petr
Já osobně nemám ráda jaro. Sice nemám žádné alergie, ale i tak se mi jaro nelíbí, protože dávám přednost zimním měsícům. Důvod je jednoduchý. Jarní měsíce už jsou příliš teplé a přeceněné. Velikonoce jsou otravné a celé roční období je moc hlučné. Já mám radši klidné a tiché zimní měsíce, při kterých se mohu pohodlně uvelebit v posteli s dobrou knihou.
Simona

A nakonec malé zamyšlení od Denisy Chrástkové, 3. OA

Mlčky procházím Bezručovým údolím. Slyším probouzející se přírodu. Po dlouhé, mrazivé zimě na povrch dopadají první sluneční paprsky a já mám pocit, jako by se pod nimi měnil svět. Potůček, který svěže protéká po mé pravé straně, ožívá prostřednictvím malinkých vlnek. Stojím na mostku číslo 5 a tiše sleduji dění kolem sebe. Možná to na první pohled vypadá jako ztělesnění klidu a ve své podstatě to tak i je, ale když pohlédnu skrze… Skrze tu, pro někoho idylickou, scénu, vidím spoustu energie. Přírodní svět „rekonstruuje” své domovy, ptáci rozezvučují lesy a louky písněmi, které častokrát vplují až k nám do duše. Dlouhé minuty tam stojím a nechám se prostupovat pocity přicházejícího jara. Lehkým krokem pak odcházím, plná energie a radosti ze všedních dnů. Stále hledáme kouzla. A ona jsou tak blízko…

Hody, hody, doprovody- aneb Velikonoce za dveřmi…

Velikonoce
Už s tříměsíčním předstihem potkávám nejvíce,
vajíčka, zajíčky, pomlázky a kraslice.
Přesně před dvěma tisíci patnácti lety vstal z mrtvých Ježíšek,
už zase prášíme pomlázkou dívkám kožíšek.
V ulicích zní řehtačka a smích
a někdy dokonce padá i sníh.
Je zima, déšť padá za límec,
u sousedky nás vítá, křupavý mazanec.
Když přiblížili jsme se k jednomu z domů,
nastal pro nás bod zlomu.
Místo vajíček malá štamprlátka,
Rum, vodka, slivovička,
K lidem nás láká.
Krásná sklenička.
„Dejte si panáka“.
Už zase po roce ta krásná tradice,
s krásným jménem Velikonoce.

David Šiman, 3. OA

Osmisměrku sestavili naši prváci z 1. OS

Slova v tajence:
Matematika, ekonomika, mozek, ict, dějepis, věda, český jazyk, tv, alpy, škola, zeměpis, literatura, vláda, zápis, lev, sova, sloh, hra, souhrn, wifi, stůl, info, vid, vrata, šprt, učení, orel,
Nerv, vchod, česko, ekonom, sýr, pek, kat,, tělák, řád, esoz, rok, viz, les, zip, pin, hůl, tuž, luk, rod, tuk, kus, skus, tv, mop, hop

Hasiči v Německu

Žáci třetích ročníků, naši mladí požárníci, měli možnost v rámci projektu Erasmus+ vyjet na odbornou stáž do Německa. Projekt byl financován Evropskou unií. Učili se slaňovat, vyprostit člověka z auta, hasili oheň pomocí pěny i prášku a měli možnost pobýt ve speciálním kontejneru, ve kterém je teplota až v 900°C. Doprovázeli je dva učitelé – Ing. Miloš Holopírek a paní Heike Očenášková. Ta zajišťovala i tlumočení. Zajímaly nás její osobní zážitky, proto jsme jí položili několik otázek.

Jak jste se měla (jaké to bylo)?

• Bylo to náročné, ale zároveň i poučné. Žáci měli od 7:45 do 16:30 výuku ve škole, pak byly i praktické doprovodné akce.

Těšila jste se?

• Měla jsem zpočátku obavy, protože jsem tam musela hodně překládat, ale ano, těšila jsem se.

Věděla jste, co Vás čeká?

• Ano, jela jsem už podruhé, takže ano.

Jaké bylo počasí a jídlo?

• Celou zimu jsem nemrzla tolik jako tam, taková malá Sibiř (hahaha). Jídlo bylo výborné, nemohla jsem si stěžovat.

Kde přesně jste byla ?

• Hoyersverda, to je mezi Drážďany a Berlínem. Měli jsme také několik výletů, např. k Lužickým jezerům nebo na drážďanské letiště.

Na hodinách češtiny nemusí být vždycky nuda

Občas popustíme uzdu své fantazie a pak vznikají zajímavá vypravování. Než si přečtete, jak bujnou fantazii a tajná přání mají naši třeťáci, tak si testík vyzkoušejte sami. Podle své fantazie jednoduše doplňte chybějící slova či myšlenky. To jsou ale zvláštní touhy, nemyslíte?

Přání žít v/na …………………………………………

Někdy bych chtěl/a žít v/na………………………….
Přál/a bych si nic nemuset dělat, jen………………………………………
Představuji si, jak …………………………, sedím a ………………………………………
Ale nevím: chtěl/a bych žít jako …………………………………nebo jako normální člověk?
Myslím, že bych byl/a jako nějaký druh ………………………………………….v/na………………………………
Ale když si pak skutečně představím, co to znamená být ………………………………………………, polije mě studený pot.
Přesto bych si jednou přál/a žít v/na…………………………………….

Přání žít na skále
Někdy bych chtěl žít v hnízdě.
Přál bych si nic nemuset dělat, jen poletovat nad krajinou.
Představuji si, jak létám, sedím a kontroluji svůj rajón.
Ale nevím: chtěl bych žít jako pták nebo jako normální člověk?
Myslím, že bych byl jako nějaký druh orla.
Ale když si pak skutečně představím, co to znamená být dravec, polije mě studený pot.
Přesto bych si jednou přál žít na skále.
Tomáš

Přání žít na Venuši
Někdy bych chtěla žít na Venuši.
Přála bych si nic nemuset dělat, jen si plnit přání.
Představuji si, jak létám, sedím a pozoruji vesmír.
Ale nevím: chtěla bych žít jako Venušan nebo jako normální člověk? Myslím, že bych byla jako nějaký druh chytrého tvora na jiné planetě.
Ale když si pak skutečně představím, co to znamená být mimozemšťan, polije mě studený pot.
Přesto bych si jednou přála žít na Venuši.
Jana
A jaký je originál?
Přání žít v kurníku
Někdy bych chtěla žít v kurníku. Přála bych si nic nedělat, jen se nechat krmit. Představuji si, jak sedím na bidýlku a dívám se skrz mříže ven, jak venku prší. Tato představa se spojuje s myšlenkou na šálek kávy a pročítání novin, ale slepice přece nemůžou číst. Raději dál nepřemýšlím, neboť nevím: chtěla bych být jako slepice nebo člověk na tomto slepičím dvorku? Myslím, že bych chtěla žít jako nějaký druh „drůbežočlověka“ na dvorku. Ale když si skutečně představím, co to znamená být slepicí, polije mě studený pot. Přesto bych si občas přála žít na slepičím dvorku.

Březen – Měsíc knihy

Dne 25. 3. 2015 se u nás konala akce Březen – Měsíc knihy, kterou připravili naši češtináři. Akce se zúčastnily postupně všechny třídy v doprovodu svých vyučujících ČJL.

Formou výstavy jsme dostali informace o tradici Měsíce knihy, vystavené knížky byly upoutávkou na naši velmi dobře vybavenou školní knihovnu. Zejména mladší ročníky byly seznámeny s požadavky k ústní maturitě, s tím, jak vybírat ze školního seznamu knih, podle jakých kritérií, jak funguje výpůjční řád knihovny atd. Nejvíc nás bavily soutěže a kvízy, které nás přiměly v paměti a ve vystavených knížkách vyhledávat odpovědi. Měli jsme pak i čas si knížky prohlédnout, zalistovat si v nich, začíst se. Podle zapsaných vzkazů a ohlasů by se všem žákům líbilo, kdyby se tato akce stala tradicí. Jednak nás zejména soutěžní část velmi bavila, ale také určitě splní jeden důležitý cíl – do školní knihovny a k četbě si určitě najde cestu víc žáků než dosud.
Michaela Římková a Soňa Štěpničková., 4. OA

Březen je Měsícem knihy, tak jsme si dovolili vyzpovídat naše učitele, jak jsou na tom oni s četbou knih.

Mgr. Josef Vejlupek

1. Jaký žánr je váš nejoblíbenější?

• knížky o přírodě a dobrodružná literatura

2. Která kniha vás nejvíce zaujala

• Švýcarský Robinson, knihy od Karla Maye, Foglara

3. Kdy čtete nejvíce?

• během dne čtu naučnou literaturu z internetu a zprávy celkově, jinak knihu už nečtu

Ing. Věra Pelešková

1. Jaký žánr je váš nejoblíbenější?

• odborné knihy, odbornost je nutná k mé práci (beletrii už nestíhám číst)

2. Která kniha vás nejvíce zaujala?

• Tajná kniha a Klub odložených žen

3. Kdy čtete nejvíce?

• večer, přes den na to není čas

Ing. Hedvika Hlaváčková

1. Jaký žánr je váš nejoblíbenější?

• ezoterická literatura, literatura o zdraví, aktuální účetní a daňové zákony

2. Která kniha vás nejvíce zaujala?

• právě dočítám knihu od Miguela de Ruiz-Pátá dohoda

3. Kdy čtete nejvíce?

• večer v posteli

A jak jsou na tom s četbou naši žáci? Čtou nebo nečtou? Mají svou oblíbenou knihu?

Ano, čtu knihy, to je moje odpověď. Sice je pravda, že ne přímo knížky, ale knížka to vlastně je. Vždy si stáhnu elektronickou podobu do mobilu a tím pádem pak mohu číst všude, jelikož mám mobil stále u sebe.
Petr 2. OA
Knihy čtu, bohužel jsem začala nedávno. Poslední knihu, kterou jsem přečetla, byl Oliver Twist. Je to krásná kniha plná emocí, takže mohu jen doporučit.
Tereza 2. OA
Vztah ke knihám mám celkem odpudivý. Čtení knih mě nikdy nelákalo a nejspíš nikdy ani lákat nebude. V této době vše převládá na internetu a další generace po nás budou mít vztah ke knihám ještě horší než my. Bohužel internet ničí životy, ale podporuje vzdělání.
David 2. OA
Ano, nejraději fantazie, romány i povídky a dobrodružné knihy. Čtu 2x-3x týdně, jak kdy. Moje nejoblíbenější kniha je asi Robinson Crusoe. Proč sahám po knize ? No to je zcela jednoduché. Mám strašně moc bujnou představivost, a tak si dokážu dobře představovat situaci, hrdiny i prostředí v knize. Udělám si lepší pohodlí v křesílku plus si k tomu dám čajíček.
Anonym 3 .O A
Ano čtu, nejčastěji knihy o rybách, občas časopisy, snažím se číst i některé knih o dějinách a různé encyklopedie. Na internetu čtu každý den a knihy si opravdu poctivě vybírám, aby mě bavily. Moje nejoblíbenější kniha je o rybaření. Po knize sahám, protože tu knihu cítím v ruce, je to takový zvláštní pocit, když mohu otáčet stránky té knihy.
David 3. OA
Ano, čtu. Nejraději horory, fantazy, zprávy na internetu, někdy si najdu i anglickou knihu a čtu ji v originále, časopisy, ale ne bulváry a samozřejmě povinnou četbu. Moje nejoblíbenější kniha je Chraň nás od zlého. Někdy chci utéct od reality a nejlépe to jde čtením knih, které mě baví.
Petra 3. OA

Křížovka pro sportovní fanoušky 🙂

1. Šéf českého fotbalového svazu
2. Hráč Arsenalu s přezdívkou „Malý Mozart“
3. Nejlepší český hokejista
4. Hokejový tým PSG („Paštikáři“)
5. Bývalý český fotbalista, hráč Juventusu
6. Nejlepší hráč Slavoje Houslice
7. Zakázané uvolnění (anglický název)
8. Nejlepší fotbalový tým z Německa
9. Naražení hráče na mantinel

Jak jsou na obchodce spokojení naši prváci? Svěřili se nám žáci 1. OA. Přečtěte si jejich postřehy a dojmy!

Daniel:
Jsem tu vcelku hodně spokojen. Hodiny mě baví a je i sranda. Hlavně jsme tu jako rodina, protože za ten půlrok všechny poznáš. Z e začátku jsem se bál, protože minulý rok na průmyslovce to bylo nanic. Ale zde hned od začátku poznáš tu pohodu a dobrou náladu. Nejlepší je ekonomika. Naši školu můžu svým známým doporučit.

Míša:
Postupem času jsme se začali všichni poznávat a naučili se, jak spolu dobře vycházet, pomáhat si a mluvit spolu. Nicméně našli se i ti, co dělají blbosti, ale to je jejich problém. Škola je dřina, ale kdo chce, ten se naučí. A kdo ne, tak odejde!

Markéta:
Škola se mi velice líbí a předměty jsou zajímavé. V září jsem měla problém s Pekem, cvičím každý den, je to už lepší. Do školy se i těším, protože jsme třída hodně v pohodě.

Romča:
Jsem ráda, že mi to nevyšlo se zdrávkou. Na OA je to super! Jsou tu čisté záchody, máme velké šatny, suprovou kantýnu, automaty na kafe i pití.

Katrin:
Zpočátku jsem měla zvláštní pocit, protože jsem věděla, že budu starší než ostatní, že nezapadnu nebo jaké učitele potkám. Našla jsem tu skvělou kamarádku. Škola je skvělá, učitelé jsou velmi vstřícní, i když každý tu má svého oblíbence. Se třídou jsem také spokojená. Škola nabízí různé akce a exkurze.

Týna:
Obchodka je super, akorát to není přesně ono pro mě, ale to nevadí. Uvidím, jak mi to půjde dál. Máme tady půlhodinovou pauzu, a to mi vyhovuje. Chodíme se najíst do Globusu.

Michala:
Ve třídě jsme všichni kamarádi. Učitelé jsou v pohodě. Líbil se mi zájezd do Drážďan, ten jsem si užila a příště pojedu zase. Fajn to bylo i v Mladé Boleslavi ve Škodovce.

Petr:
I když naše škola nemá moc peněz na lepší vybavení odborných učeben, přesto se učitelé snaží předávat nám své znalosti a zkušenosti. To se mi líbí.

A ještě jako bonus zamyšlení, opět od žáků prvních ročníků. „Jaký je můj vzor a koho obdivuji“?!

Haruna Luna Haruny si vážím, protože je to fakt úžasná osoba a také úžasná zpěvačka. Umí nádherně zpívat a její hudba ke mně opravdu promlouvá. A opravdu ji obdivuju za to, co dokázala! Prostě to, o čem snila, nevzdala se, i když jí to nikdo nepřál. Dokázala to, v co věřila a bojovala za to! 🙂 Měla svůj sen, který se jí splnil! 🙂
Anonym
Duff Vlastním jménem Martin Scémi. Skládá a zpívá písničky. Na nic si nehraje, nedělá ani playback. Texty mu jdou prostě od srdce. Zpívá o realitě, jaký je svět krutý a nespravedlivý. Zpívá o tom, jak se děti v dnešní době chovají a jak se jejich rodiče chovají k nim. Třeba jako písnička „Děti jako zboží“ nebo také „Domácí násilí“. Zpívá také o svém životě, co dokázal nebo jakou šanci kdy a kde propásl.

Kdybyste slyšeli pár jeho písniček, slyšeli byste, že to jsou písně opravdu od srdce, že má svůj názor, svůj styl apod. Písnička známa pod názvem „Bože, odpusť mi“ je písničkou o jeho vlastním životě, že propásl několik šancí, že promarnil několik let svého života… Duff neboli Martin má prostě úžasné písně.
Anonym
Katy Perry je americká zpěvačka, textařka a skladatelka. Zpívá minimálně 14 let, jenže v té době nebyla skoro vůbec známá, zpívala na různých festivalech nebo klubech. Před pár lety se proslavila svým celosvětovým úspěšným songem ˝ I kissed a girl ˝ Od této doby jsem ji začal mít rád a zajímat se o ni více.

Postupem času se stávala slavnější a slavnější zpěvačkou a nyní je na samotném vrcholu, vyhrála mnoho cen, je nejúspěšnější zpěvačkou roku 2014, její dvě písničky jsou na kanále YouTube nejsledovanější za rok 2014. Před čtrnácti dny zde v Praze měla svůj koncert. Byl to neskutečný zážitek. Katy mě zaujala svou osobností a tím, co všechno pro svět dělá. Nejen že píše skvělé texty a vytváří nádhernou hudbu, ale také jak pomáhá chudým lidem, přispívá na různé charity nebo podporuje LGBT komunitu. Doufám, že se sem ještě někdy vrátí a já budu mít tu možnost se s ní alespoň setkat či s ní mít i fotku
Petr
Obdivuji Teri Blitzen.
Teri Blitzen je česká Youtuberka. Její pravé jméno je Tereza Hodanová a žije kousek od Prahy. Je jí 14 let a už má na svém kanále přes 150 000 odběratelů. Obdivuju ji, protože má skvěle propracovaná videa a na svůj věk je velmi vyspělá. Vyhrála cenu Blogerky roku a byla nejmladší výherkyně. Teri se stává čím dál tím víc známější. Fotila různé fotky do časopisů. Jela i na koncert Katy Perry, kde se s ní setkala. Teri je na různých akcích, kde se setkává se svými fanoušky. Jednou bych se chtěla s Teri setkat.
Gita

Umíte si představit, jak vzniká náš časopis? Pokud ne, tak by vás mohla zajímat fotoreportáž, ve které se vše dozvíte.

Nejdříve si o tématu popovídáme.	Pak se pustíme do psaní.
Redaktorky vše roztřídí, upraví a připraví k tisku.	Hotové číslo pověsíme na nástěnky do tříd.
A nakonec doufáme, že se vám náš Občasník bude líbit.	Čtou ho všichni. Najdete nás i na webových stránkách školy.

Budeme moc rádi, pokud získáme přispěvatele i z dalších středisek našeho ESOZu. Pište, mailujte na adresu: olga.kolarova@esoz.cz.
Hledáme další přispěvatele, redaktory, grafiky. Pište o tom, co jste zajímavého zažili, zašlete nám svou tvorbu – vítané jsou básničky, povídky, různá zamyšlení… Slibujeme, že nic v koši nezůstane!